The Plastic People of the Universe je pražská alternativně rocková kapela, která patřila mezi hlavní aktéry československého undergroundu v době normalizace. Avantgardní skupina silně ovlivněná The Velvet Underground a Frankem Zappou se svým nekonformním postojem ocitala v opozici vůči komunistickému režimu, čelila perzekucím a v roce 1976 právě soudní proces s jejími členy inicioval vznik Charty 77.
Album Jak bude po smrti vyšlo v roce 1998 na vinylu a obsahuje tři skladby — titulní Jak bude po smrti, Slavná nemesis a Jsem absolutní vůle. Hudebně se deska pohybuje v psychedelickém rocku s experimentálními prvky, které jsou pro PPU charakteristické. Kapela pokračovala ve své činnosti i po smrti zakladatele, hlavního skladatele a basisty Milana Hlavsy v roce 2001.
V době vydání alba měli PPU třicetičlennou sestavu zahrnující vedle Milana Hlavsy také Vratislava Brabence, Josefa Janíčka, Davida Babku, Ivana Bierhanzla, Jana Brabce, Václava Březinu, Vladimíra Dědka, Zdeňka Fišera, Michala Jernka, Jana Ježka, Jana Jílka, Ivana Martina Jirouse, Johnnyho Judla jr., Jiřího Kabeše, Ludvíka Kandla, Joea Karafiáta, Antonína Korba, Jardu Kvasničku, Ladislava Leštinu, Davida Macháčka, Jana Macháčka, Otakara Michla, Michaelu Němcovou, Petra Placáka, Josefa Rösslera, Milana Schelingera, Tomáše Schellu, Jana Schneidera a Tomáše Skřivánka.
Skladby
1. Jak bude po smrti 16:37
2. Slavná Nemesis 14:26
3. Jsem absolutní vůle 08:36
