Plastic People of the Universe jsou česká avantgardně rocková kapela, která patřila mezi hlavní aktéry československého undergroundu v době normalizace. Své nekonformní vystupování a experimentální pojetí hudby, silně ovlivněné Velvet Underground a Frankem Zappou, postavila skupinu do přímé opozice vůči komunistickému režimu. Soudní proces s členy kapely v roce 1976 inicioval vznik hnutí Charta 77.
Trojalbum Live 1972 zachycuje unikátní koncert ze Společenského domu ve Zruči nad Sázavou z 24. června 1972, kde s kapelou vystupovali trumpetista Jan Jílek, zpěvák Paul Wilson, kytarista Jiří Števich a bubeník Pavel Eman Zeman. Nahrávka ležela v archivu Pavla Prokeše přes 50 let. Repertoár zahrnuje osm autorských skladeb včetně Růže a mrtví nebo Crematorium Smoke a pět skladeb Franka Zappy (Sharleena, Trouble Every Day), které tehdy tvořily součást „zábavového“ programu Plastiků. Jde o jediný kompletní záznam koncertu této sestavy kapely před příchodem Vráti Brabence a setkáním s poezií Egona Bondyho.
