Vladimír Veit patří k praotcům českého folku, zakládající člen sdružení Šafrán. Společné začátky s Jaroslavem Hutkou přinesly v letech 1967–1968 české převody Dylana a Donovana i první vlastní písně. V roce 1981 odešel do exilu, vrátil se v roce 1990.
Album Až se mé roky sesypou na CD obsahuje třináct skladeb, mezi nimiž najdete méně známé písně z 60. a 70. let napsané společně s Jaroslavem Hutkou. Některé zazněly před desetiletími jen ojediněle. Tradičně střídmý a jemný projev Vladimíra Veita zde doprovází kytarista Josef Štěpánek. Mezi skladbami vynikají Krysí revoluce, Hliněný hrnek či Světlo a stín.
Skladby
1. Až se mé roky sesypou 03:11
2. Pramínek 02:45
3. Ovečka a vlk 03:47
4. Světlo a stín 04:40
5. Mrtvoly 02:17
6. Kdybych byla 03:21
7. Krysí revoluce 04:37
8. Přinuceni k návratu 04:20
9. Kopáč 03:02
10. Stmívání 02:37
11. Strážník 01:51
12. Hliněný hrnek 05:38
13. Odlesky luny 03:07