Lidi mají rádi příběhy. Samy o sobě třeba nejsou nijak převratné, světodějné, ale zapadají jako různobarevné kamínky do velké mozaiky dějin. Kdyby nebyly do té mozaiky zasazeny, tak by v ní něco chybělo, prostě by tam zelo prázdné místo.
Posluchači asi tento pořad adoptovali, byly to jejich Toulky, ať už sloužily pouze jim či členům rodiny, anebo celým třídám na základních školách a gymnáziích, ba díky internetu ve vzdáleném světě, nejenom u sousedů, tedy u těch, kteří rozumějí česky, ale i u našich krajanů v Kanadě, Spojených státech, na Novém Zélandu, v Thajsku a kdo ví kde ještě. Velice často se ze všech těch dálek ozývalo jediné slovo - vlast. Slůvko, na které jsme my doma skoro zapomněli.
