Alfred Strejček, David Vávra: HREJME DÁLE aneb Jak jsme přežili osobní katastrofu / Celkový čas 2 hodiny 30 minut
Dva umělci, současně dva sportovci. Jedna zákeřná choroba. Dva strhující příběhy o pevné vůli a cestě za návratem do normálního života.
Čtou ALFRED STREJČEK a DAVID VÁVRA, Úvodní rozhovor vede JAN KOVAŘÍK, Hudební doprovod ŠTEPÁN RAK a RAVEN.
Alfred Strejček a David Vávra stáli společně na startu hned několikrát. Poprvé snad někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let při běhu s kamarády branickými ulicemi a uličkami. I když stovky kilometru z pražské Stromovky patřily k Alfredovi stejně neodmyslitelně jako divadelní jeviště nebo večery poezie, v Braníku tehdy zvítězil právě architekt a herec David Vávra, kluk o hlavu vyšší a generaci mladší.
Další sportovně-běžecké setkání přišlo mnohem později. A co víc, oba přijali ještě roli startérů. Společný dvojstisk startovní pistole a vzápětí už rychle splynuli s mohutným davem závodníků na Staroměstském náměstí. „Ani se neptej, kde jsem byl já a kde David,“ vzpomíná Alfred s úsměvem, „zmizel mi hned po prvních desítkách metrů, někde na čele mezi nejlepšími!“ A do třetice, po letech, fakultní nemocnice v Praze-Motole. Ve stavu ochrnutí o sobě navzájem vůbec nevěděli. Zprávy jednoho o druhém obětavě přinášel chirurg, prof. Pavel Pafko, který nejen pravidelně sledoval zdravotní peripetie svých přátel, ale byl to nakonec právě on, kdo se nejvíc zasloužil o to, aby se zprvu jen nesouvislé útržky osobních pocitů spojily jako příběh. A tak se Alfred Strejček a David Vávra potkávají znovu. Na startu nové a nečekané životní etapy. Nepočítají kilometry v nohou, ale vyprávějí o tom, co prožili a prožívají. Jejich příběhy, jakkoliv v mnohém odlišné, přece mají jedno společné: potvrzují starou pravdu, že v životě často víc, než sám vysněný cíl je důležitější cesta, která k takovému cíli vede. Cesta se sama stane cílem. Poslechněte si pochybnostmi i nadějí naplněné osobní svědectví obou autorů, kteří tváří v tvář nepřízni osudu přijali svou šanci, pochopili, že jejich velkým a možná i jediným cílem je: překonat vnitřní silou a odhodláním vlastní nehybnost, jak jen to půjde, a – společně s lékaři, přáteli a nejbližšími – najít svou náhle ztracenou cestu. Cestu zpátky k životu.
