Dva skladatelé. Dva fagotisté. Dvě premiéry. Jedna velká hudební hostina.
Fagot se coby sólový nástroj nevyskytuje v koncertantní literatuře zrovna často. Koncert pro dva fagoty, to už je teprve rarita; mohla vzniknout jen v prostředí kapely disponující dvěma sólisty na tento nástroj. Jeden takový dvojkoncert se už mnoho let hraje pod jménem významného českého skladatele Jana Křtitele Vaňhala. Ale co když je jeho autorem někdo jiný? Před tuto otázku nás staví Ondřej Šindelář, hráč na klasicistní fagot, který v jednom z pražských archivů našel shodný koncert pod jménem Antona Zimmermanna. Obě díla se liší pouze střední pomalou větou. Krádež? Plagiátorství? Chyba opisovače? Kolegiální výpomoc? Záhada autorství i možného setkání obou mistrů zůstává nevyřešena. Vaňhalovy cesty vedly z Královéhradecka do Vídně, Itálie, Uher a Chorvatska. Zimmermannovi se po úspěšném působení v Hradci Králové vydařila kariéra v Prešpurku (Bratislavě) ve službách arcibiskupa Józefa Batthyányho. Co je však podstatné: Ondřej Šindelář zde společně se svým někdejším učitelem a „mágem“ Sergiem Azzolinim nahrál Zimmermannovu verzi dvojkoncertu ve světové premiéře a doplnil ji o sólový koncert Zimmermanna (další premiéra) a jeden ze tří dochovaných koncertů Vaňhalových. Pozoruhodná, dosud neobjevená muzika v rukou skvělých sólistů a orchestru – to je skutečná hudební hostina.
Anton Zimmermann (1741–1781) – Koncert pro fagot a orchestr F dur*, Koncert pro dva fagoty a orchestr F dur*. Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) – Koncert pro fagot a orchestr C dur
Fagot se coby sólový nástroj nevyskytuje v koncertantní literatuře zrovna často. Koncert pro dva fagoty, to už je teprve rarita; mohla vzniknout jen v prostředí kapely disponující dvěma sólisty na tento nástroj. Jeden takový dvojkoncert se už mnoho let hraje pod jménem významného českého skladatele Jana Křtitele Vaňhala. Ale co když je jeho autorem někdo jiný? Před tuto otázku nás staví Ondřej Šindelář, hráč na klasicistní fagot, který v jednom z pražských archivů našel shodný koncert pod jménem Antona Zimmermanna. Obě díla se liší pouze střední pomalou větou. Krádež? Plagiátorství? Chyba opisovače? Kolegiální výpomoc? Záhada autorství i možného setkání obou mistrů zůstává nevyřešena. Vaňhalovy cesty vedly z Královéhradecka do Vídně, Itálie, Uher a Chorvatska. Zimmermannovi se po úspěšném působení v Hradci Králové vydařila kariéra v Prešpurku (Bratislavě) ve službách arcibiskupa Józefa Batthyányho. Co je však podstatné: Ondřej Šindelář zde společně se svým někdejším učitelem a „mágem“ Sergiem Azzolinim nahrál Zimmermannovu verzi dvojkoncertu ve světové premiéře a doplnil ji o sólový koncert Zimmermanna (další premiéra) a jeden ze tří dochovaných koncertů Vaňhalových. Pozoruhodná, dosud neobjevená muzika v rukou skvělých sólistů a orchestru – to je skutečná hudební hostina.
Anton Zimmermann (1741–1781) – Koncert pro fagot a orchestr F dur*, Koncert pro dva fagoty a orchestr F dur*. Jan Křtitel Vaňhal (1739–1813) – Koncert pro fagot a orchestr C dur
