Zdá se, že osobitý charakter každého z Prokofjevových houslových koncertů pramení do značné míry už z dramaticky rozdílných okolností jejich vzniku. První z nich, nervní a ikonoklastický, vznikl v době bolševické revoluce; druhý, střízlivější a současně rozsáhle lyrický, pochází z roku 1935, kdy se Prokofjev připravoval na trvalý návrat do své vlasti. Oba koncerty byly napsány s odstupem téměř devatenácti let a toto mezidobí se skoro úplně shoduje s dobou, kterou Prokofjev strávil v exilu, nejprve v USA a poté ve Francii. První skladbu totiž zkomponoval krátce před odjezdem z Ruska a druhou jen několik měsíců před svým návratem do Sovětského svazu. Není tedy divu, že se tato dvě díla - určená přitom pro stejný sólový nástroj - od sebe tak výrazně liší. Slavný Izraelsko-americký houslista Itzhak (nebo chcete-li Jicchak) Perlman se počátkem 80. let rozhodl nastudovat oba koncerty s renomovaným sovětsko-ruským dirigentem Gennadijem Rožděstvenským, jehož zkušenosti s tímto typem repertoáru právem považoval za bezkonkurenční, a výsledná nahrávka pouze potvrzuje správnost jeho tehdejšího rozhodnutí.
Skladby
1. Violin concerto no.1 in d major, op.19 i. andantino
2. Violin concerto no.1 in d major, op.19 ii. scherzo: vivacissimo
3. Violin concerto no.1 in d major, op.19 iii. moderato
4. Violin concerto no.2 in g minor, op.63 i. allegro moderato
5. Violin concerto no.2 in g minor, op.63 ii. andante assai
6. Violin concerto no.2 in g minor, op.63 iii. allegro
