V pořadí páté, již nečíslované, zato první zcela svobodné album
Dokončení nahrávání proběhlo v pražském studiu Mozarteum v pátek 17. listopadu roku 1989. Tedy jen kousek od Národní třídy, kde právě ten den studenti začali neozbrojenou revoluci proti pendrekové totalitě. Již předtím se však Vladimír Mišík a kapela ETC… dohodli, že v rozklíženém cenzurním dohledu prosadí co nejsyrovější podobu jejich muziky. Méně kláves a počítačů, částečný návrat k akustickému písničkářství, textová témata bez chomoutu dohlížitelů. Šance pro podílnictví maximálního počtu hudebníků kolem Vládi M., bez nichž by byla naše rocková sedmdesátá a osmdesátá léta mnohem pustější. Jednotlivé nástroje tak občas na střídačku obsluhuje až několik muzikantů s různými přístupy, ale vždy dokonalou kvalitou, viz basáci J. Veselý a V. Kulhánek či kytaristé V. Veselý, P. Skála, S. Kubeš nebo P. Pokorný. Zůstaly konstanty v podobě houslisty J. Hrubého, violoncellisty J. Nejezchleby, klávesáka P. Skoumala, textařů J. Dědečka, J. Buriana, V. Merty či P. Šruta, a především V. Mišíka v několika rolích. Přes mnoho domácích alb vydaných kolem roku 1990 se přehnala smršť dovozové muziky, ale 20 deka duše rozhodně vydrželo, a třeba Šmajdák a ploužáky, Sadem, lesem, parkem, Černá holka, Balada pivní nebo Životní režim rozšířily hitovou sbírku. Graficky se tato reedice vrátila k původní nezaměnitelně rukopisné podobě výtvarníka Karla Halouna.
Dohromady je to velmi vitální připomínka výborné muziky i skvělých časů změn.
Dokončení nahrávání proběhlo v pražském studiu Mozarteum v pátek 17. listopadu roku 1989. Tedy jen kousek od Národní třídy, kde právě ten den studenti začali neozbrojenou revoluci proti pendrekové totalitě. Již předtím se však Vladimír Mišík a kapela ETC… dohodli, že v rozklíženém cenzurním dohledu prosadí co nejsyrovější podobu jejich muziky. Méně kláves a počítačů, částečný návrat k akustickému písničkářství, textová témata bez chomoutu dohlížitelů. Šance pro podílnictví maximálního počtu hudebníků kolem Vládi M., bez nichž by byla naše rocková sedmdesátá a osmdesátá léta mnohem pustější. Jednotlivé nástroje tak občas na střídačku obsluhuje až několik muzikantů s různými přístupy, ale vždy dokonalou kvalitou, viz basáci J. Veselý a V. Kulhánek či kytaristé V. Veselý, P. Skála, S. Kubeš nebo P. Pokorný. Zůstaly konstanty v podobě houslisty J. Hrubého, violoncellisty J. Nejezchleby, klávesáka P. Skoumala, textařů J. Dědečka, J. Buriana, V. Merty či P. Šruta, a především V. Mišíka v několika rolích. Přes mnoho domácích alb vydaných kolem roku 1990 se přehnala smršť dovozové muziky, ale 20 deka duše rozhodně vydrželo, a třeba Šmajdák a ploužáky, Sadem, lesem, parkem, Černá holka, Balada pivní nebo Životní režim rozšířily hitovou sbírku. Graficky se tato reedice vrátila k původní nezaměnitelně rukopisné podobě výtvarníka Karla Halouna.
Dohromady je to velmi vitální připomínka výborné muziky i skvělých časů změn.
Skladby
1. 20 deka duše 03:37
2. Dojemný šlágr 03:30
3. Šmajdák a ploužáky 03:39
4. Černá holka 04:54
5. Je po práci 03:47
6. Sadem, lesem, parkem 03:35
7. Americkej film 05:46
8. Co ti dám? 03:31
9. Životní režim 03:00
10. Proměna 06:13
11. Balada pivní 02:52
2. Dojemný šlágr 03:30
3. Šmajdák a ploužáky 03:39
4. Černá holka 04:54
5. Je po práci 03:47
6. Sadem, lesem, parkem 03:35
7. Americkej film 05:46
8. Co ti dám? 03:31
9. Životní režim 03:00
10. Proměna 06:13
11. Balada pivní 02:52
