Křesťan Robert & Druhá tráva: Díl druhý - 2Vinyl (LP)+CD

Kapela Druhá tráva vydává nové album nazvané Díl druhý. Jde o následovníka cenami Anděl ověnčeného alba Díl první. Zatímco na „jedničce“ převažovaly převzaté skladby, dvojka je postavená na autorských věcech. I v případě Dílu druhého skupina v čele s frontmanem Robertem Křesťanem přizvala producenta Eddieho Stevense, známého především spolupracemi s britskými tanečními kapelami. Jeho experimentální přístup posunul svébytný akustický zvuk Druhé trávy do jiných kontextů. V Birdland Studios na úpatí slovenských Súľovských vrchů se nebál do aranží zapojit klávesové nástroje, syntezátory, netradiční studiové efekty nebo kapelu posunout až za hranici její komfortní zóny.
Producent Eddie Stevens začal s kapelou nahrávat původně dvojalbum. To nakonec kvůli pandemické situaci a lockdownům Druhá tráva rozdělila na dvě části a předloni z něj vydala první z nich. „Nyní, s odstupem času, už pro mě není Díl druhý pouze druhou polovinou dvojalba. Skoro jako bychom stáli u jiného projektu. Kromě jedné skladby, která byla nahrána ve stejnou dobu jako první část, jsou to všechno nové a originální písně, nahrané s jiným záměrem ve velmi odlišném studiu,“ popisuje producent Eddie Stevens, který oceňuje spolupráci s tak virtuózními muzikanty, jakými členové Druhé trávy bezpochyby jsou.

„Jsou to ale také skvělí lidé s otevřenou myslí. Byli otevření i mému někdy méně než konvenčnímu přístupu k nahrávání, které se pokouší umožnit studiu a veškerému jeho vybavení a prostorům hrát hudební roli ve skladbách. Všichni jsme se v tom prostoru posouvali, nějak reagovali nebo přizpůsobovali svůj přístup všemu, co k nám často nečekaně přicházelo. Díky tomu nahrávka dýchá – ožívá – roste. Můj přínos byl v tom, abych tento koncept uvedl do pohybu,“ vysvětluje Stevens.

Nové album je prošpikované nejrůznějšími intermezzy, která producent natočil právě během nahrávání s kapelou na úpatí slovenských hor. A to, aniž by to hudebníci věděli. Slyšíme však i ruchy okolní přírody, včetně zurčení potoka u studia. „Potok je v nahrávce metaforou plynutí času. Všude jsou odkazy na minulost, přítomnost a budoucnost Druhé trávy. Možná pohřbené hluboko a zcela správně se vyhýbající přímé záři světel, ale je to tam. Celá nahrávka se opírá o tuto metaforu. Je to v textech, instrumentaci, stylu hry, stylu nahrávání. Takže jde svým způsobem o nějaké hledání – hledání, jak to Proust poeticky nazval – hledání ztraceného času,“ uzavírá producent.