Leoš Janáček – Glagolská mše (verze „září 1927" – světová premiéra), Věčné evangelium (1914) – Legenda pro sóla, smíšený sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického Glagolská mše: Andrea Danková – soprán, Jana Sýkorová – alt, Tomáš Juhás – tenor, Jozef Benci – bas Věčné evangelium: Pavel Černoch – tenor, Alžběta Poláčková – soprán Pražský filharmonický sbor, sbormistr Lukáš Vasilek, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Tomáš Netopil
Po nadšeně přijaté nahrávce Janáčkových symfonických děl (Sinfonietta, Taras Bulba ad., SU 4131; Orchestral Choice, Gramophone srpen 2013) se Tomáš Netopil se SOČR zaměřil na Janáčkovu tvorbu vokálně-instrumentální. Glagolská mše je dílo všeobecně známé, nikoli však v původní autorově verzi označované „září 1927", v níž zaznělo při brněnské premiéře a která je poprvé zachycena na této nahrávce. Je fascinující, kolik výrazných prvků Janáčkovy expresivní hudební řeči se s pozdějšími úpravami z díla vytratilo. Věčné evangelium je naopak dílem ve světě téměř neznámým (jediná supraphonská nahrávka vznikla téměř před 50 lety). Inspirací a libretem Janáčkovi posloužila báseň o středověkém mnichovi Jáchymovi de Fiore, jemuž anděl zvěstoval příchod říše lásky. Janáček na díle pracoval souběžně s operou Výlet pana Broučka do Měsíce a dokončil jej na jaře 1914, jen několik měsíců před rozpoutáním světové války. Nová Netopilova nahrávka může pomoci toto pozoruhodné dílo opět vrátit na koncertní pódia.
Objevná premiérová nahrávka původní verze Glagolské mše.
Skladby
Glagolská mše pro sbor, sóla, orchestr a varhany na staroslověnský text:
1. Úvod / Introitus
2. Gospodi pomiluj / Kyrie eleison
3. Slava / Gloria
4. Věruju / Credo
5. Svet / Sanctus
6. Agneče Božij / Agnus Dei
7. Postludium
8. Intrada
Věčné evangelium. Legenda pro sóla, smíšený sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického:
9. Nuž stane se, co v zjevení je psáno. Con moto
10. Kdo vidí anděla, jak letí mračny. Adagio
11. Ó, slyšte, jejichž srdce mdlé a zvadlé. Con moto
12. To všecko děl mi anděl v noci tmavé. Andante
