„Svoboda je svoboda rikat, ze dve a dve jsou ctyri. Pokud je toto zaruceno, vsechno ostatni uz vyplyne samo.“
Ve zbidacelem Londyne na uzemi superstatu Oceanie se v dubnu 1984 urednik Ministerstva pravdy Winston Smith primeje vzeprit. Uz se mu zajidaji pestena stadnost i technikanormopsychu, vyuzivane coby hraz proti obcanskemu vzdoru. Pochyby zacne potaji sverovat deniku i presto, ze kazdy pohyb v tehle chmurne zemi monitoruji telesteny Velkeho bratra. Krutovlada jedne Strany
navic s Winstonovym prispenim z dejin cilene vymazava veskere vzpominky na dobu pred Revoluci, nebot hodla pomoci znetvoreneho jazyka zvaneho neolekt obyvatelstvo opanovat na tele, v duchu i v srdci – ryzi, nezmernou, totalitni moci. Zbyva aspon jiskricka nadeje na svobodu? Nicmene i Winstonova laska k Julii a krimistyk s ni predstavuji protestni akt, takze za obema asi brzy spadne klec. A pak...? Pak uz jen drtive vyusteni znamenite propracovane antiutopie o nelidskem rezimu, ktera temer tri ctvrte stoleti vevodi svemu literarnimu zanru.
Vizionarsky roman v roce 1984 zfilmoval reziser Michael Radford s Johnem Hurtem v hlavni roli a s hudbou od skupiny Eurythmics. Snimek byl vyhlasen nejlepsim britskym filmem sezony.
