Byl to slavný hudební pár. Když se violoncellistka Jacqueline du Pré a klavírista/dirigent Daniel Barenboim v roce 1967 vzali, jednou z prvních věcí, které společně podnikli, bylo pořízení této nahrávky Brahmsových sonát. Když byla v roce 1968 dokončena, bylo Du Pré pouhých 23 let, zatímco Barenboimovi 25. Jejich spolupráce byla evidentně velmi intenzivní, a to jak v temné, melancholicky laděné sonátě emoll, tak i ve vášnivé F dur, které se zde dostává patřičně dramatického a robustního provedení. Du Pré je většinu času zvukově dominantní, její tón je mohutný a z každého gesta čiší intenzivní výraz. Barenboim se drží hudebně i čistě akusticky relativně v pozadí, což je ale vzhledem k charakteru interpretovaných děl naprosto v pořádku. Tato původně analogová nahrávka je v každém případě vynikajícím způsobem zremasterovaná a přitom si zachovává pozoruhodnou bezprostřednost a hloubku.
Skladby
1. Johannes Brahms: Cello Sonata No. 1 In E Minor Op. 38 I. Allegro...2. Cello Sonata No. 1 In E Minor Op. 38 II...
3. Cello Sonata No. 1 In E Minor Op. 38 III. Allegro
4. Cello Sonata No. 2 In F Op. 99 I. Allegro vivace
5. Cello Sonata No. 2 In F Op. 99 II. Adagio...
6. Cello Sonata No. 2 In F Op. 99 III. Allegro...
7. Cello Sonata No. 2 In F Op. 99 IV. Allegro molto