Vítězslav Novák

Vítězslav Novák (1870-1949) patří mezi nejvýznamnější české skladatele přelomu 19. a 20. století. Jako žák Antonína Dvořáka a později profesor Pražské konzervatoře výrazně ovlivnil vývoj české hudby. Jeho tvorba, inspirovaná moravským a slovenským folklórem, zahrnuje symfonické básně, komorní skladby i opery. Mezi jeho stěžejní díla patří "V Tatrách", "Slovácká suita" a opera "Lucerna". Novák mistrně kombinoval pozdně romantický styl s impresionistickými prvky, čímž vytvořil jedinečný hudební jazyk. Jeho význam pro českou hudební kulturu je srovnatelný s Janáčkem a Sukem, s nimiž tvoří trojici nejvýraznějších osobností meziválečné české klasické hudby.